Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Hydrogely na bázi kladně nabitých poylelektrolytů
Jarábková, Sabína ; Lehocký,, Marián (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem fyzikálních hydrogely na bázi kladně nabitých polyelektrolytů. Předmětem studia je prozkoumání interakcí vybraných kladně nabitých polyelektrolytů s opačně nabitými tenzidy ve vodě a ve fyziologickém roztoku (0,15 M NaCl). Byl zkoumán vliv způsobu přípravy na tvorbu hydrogelů. Hydrogely byly připravovány metodou suché nebo mokré cesty. Byly testovány solubilizační schopnosti připravených hydrogelů pomocí hydrofobního barviva olejové červeně O. Dále byly měřeny reologické vlastnosti připravených hydrogelů pomocí frekvenčních oscilačních testů a tokových testů v závislosti na zvolené koncentraci polymeru nebo tenzidu. Z reologických experimentů vyplývá, že chitosan je schopen tvořit rigidnější hydrogely s lepšímí mechanickými vlastnostmi než dextran, v přítomnosti obou tenzidů. U vybraných vzorků byly provedeny také fluorescenční experimenty za použití prodanu, nilské červeně a -naftolu jako fluorescenčních sond. A u vybraných experimentů byl stanovován obsah sušiny v procentech v závislosti na koncentraci použitých polyelektrolytů nebo tenzidů.
Biosurfaktanty a jejich využití pro inkorporaci hydrofobních domén do moderních nosičových systémů
Nešpor, Tomáš ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá aktuálním tématem nosičových systémů. Jelikož největším problémem je prostup hydrofobních léčivých látek krevním řečištěm, případně přes univerzální tělní bariéry (např. hematoencefalická) je nutné tyto nosiče chemicky modifikovat, aby bylo možné hydrofobní látky efektivně podávat. V práci je na základě literární rešerše navrženo a následně studováno hned několik systémů, u kterých je předpoklad možného použití pro nosičové systémy a zároveň v sobě mají zakomponované biosurfaktanty z důvodu jejich schopnosti solubilizovat hydrofobní molekuly. V teoretické části této práce budou popsány jednotlivé biosurfaktanty, postup jejich produkce, jejich fyzikálně-chemické vlastnosti a možnost jejich využití v nosičových systémech. Zároveň jsou popsány jednotlivé nosičové systémy, postup jejich přípravy, možnosti jejich využití a jsou také srovnány jejich přednosti a nevýhody. V praktické části je poté proveden screening jak jednotlivých látek a jejich vzájemných interakcí, tak metod využitelných ke studiu vznikajících struktur. Studium molekulárních interakcí je primárně prováděno pomocí techniky dynamického rozptylu světla. V další části je popsána optimalizace tvorby hydrogelů se zakomponovanými biosurfaktanty v jejich struktuře a následně jsou vytvořené gely podrobeny reologickým a solubilizačním testům. Studium vnitřní struktury těchto gelů je provedeno pomocí skenovacího elektronového mikroskopu.
Solubilizace v systémech kataniontových tenzidů
Konečná, Anna ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá solubilizací hydrofobních barviv v systémech kladně nabitých kataniontových vezikul. Cílem práce bylo stanovení jejich solubilizační kapacity. Vezikulární systémy byly připraveny z opačně nabitých povrchově aktivních látek CTAB a SDS. Pro zvýšení stability vezikul byl do jejich struktury přidán cholesterol a kladně nabitý dvouřetězcový tenzid DODAC, díky kterému systém získal kladný náboj. Pro stanovení solubilizační kapacity byla použita barviva 1-Naftol, Sudan Red G a Oil Red O a byly použity dva způsoby přípravy vzorků, tzv. spontánní a přímá solubilizace. Měření bylo provedeno po 1, 2, 3 a 7 dnech od přípravy vzorků pomocí UV-VIS spektrofotometrie, kdy byla měřena absorbance, ze které byla následně výpočtem z kalibračních křivek stanovena solubilizační kapacita. Výsledky ukazují, že přímá solubilizace je mírně účinnější než solubilizace spontánní. Ze zvolených barviv se nejlépe solubilizoval 1-Naftol, tedy látka s nejmenší molekulou, kdy pravděpodobně došlo k jeho 100% solubilizaci do systému vezikul.
Solubilizační schopnosti polysacharidů
Lenartová, Radka ; Foglarová, Marcela (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V diplomové práci byly studovány solubilizační schopnosti polysacharidů, které byly představovány alkylovými deriváty kyseliny hyaluronové, pomocí hydrofóbních solutů (Sudan Orange G, Sudan Red G, (±)-alfa-tokoferol, pyren, perylen, Nilská červeň). Nejdříve bylo zkoumáno chování jednotlivých solutů v prostředích s různou polaritou (methanol, 1 propanol, chloroform, cyklohexan, n-heptan) a iontovou silou (voda, 0,1 M a 0,4 M NaCl). Poté byly zkoumány schopnosti modelového systému dodecyl síranu sodného solubilizovat tyto hydrofóbní látky uvnitř micel. Zajímala nás solubilizační kapacita, která byla definovaná jako mol solublilizované látky na mol micel tenzidu, odpovídající stavu nasycení micel. V případě solubilizace (±)-alfa-tokoferolu v micelách SDS nebylo možné určit solubilizační kapacitu, proto jsme přešli na určování obecnější solubilizační síly, která je definovaná jako mol solubilizované látky na mol tenzid. Tato hodnota je vztažena na příslušné množství solubillizující látky při stavu nasycení micel. Modelový systém tenzidu dodecyl síranu sodného byl volen proto, protože se jedná o jednoduchý tenzid nesoucí záporný náboj stejně jako alkylové deriváty hyaluronanu, který formuje unimolární micely a hodntoty kritické micelární koncentrace a agregačního čísla ve zvolených prostředích jsou tabelovány. Hlavní podstatou práce bylo stanovení vlastností hydrofóbních domén alkylových derivátů hyaluronanu jako volné místo pro začlenění hydrofóbních látek v prostředích s různou iontovou silou. Kritické agregační koncentrace byly stanoveny pomocí fluorescenční sondy pyrenu a jeho metody poměru 1:3. Pro výzkum mikropolarity domén derivátů hyaluronanu byly zvoleny dvě koncentrace derivátů. Jedna těsně nad stanovenou kritickou agregační koncentrací a druhá o něco vyšší. Byl zkoumán vliv koncentrace pyrenu na mikropolaritu domén. Zjistili jsme vliv koncentrace pyrenu. Na druhou stranu jsme našli stabilní oblast koncentrací, které mikropolaritu neovlivňují. Nakonec jsme zkoumali vliv přípravy roztoků derivátů hyaluronanu na mirkopolaritu prostředí pomocí zvolené koncentrace pyrenu odpovídající stabilním oblastem. Studium solubilizačních vlastností derivátů hyaluronanu není jednoduché, jak jsme předpokládali. Při měření absorbancí prostředí o vyšších koncentrací hyaluronanu, kdy jsme předpokládali nasycení micel solubilizovanou látkou působilo rušivě, že zastiňovalo měření absorbance solubilizovaných látek. Z experimentu solubilizace s látkou Sudan Red G jsme zjistili, že nedocházelo k jeho solubilizaci v micelách derivátu hyauronanu z efektu nízké lipofility micelárního jádra a případných sterických efektů. Proto jsme zvolili perylen jako další solubilizující látku. Při solubilizaci perylenu jsme z emisních spekter našli nasycení micel a proto jsme mohli pro danou koncentraci perylenu vyjádřit solubilizační sílu derivátů hyaluronanu. Cílem celé práce bylo stanovit optimální způsob přípravy roztoků derivátu hyaluronanu, aby zabezpečoval požadovanou úroveň solubillizace.
Solubilizace v sonografických systémech
Überall, Martin ; Klučáková, Martina (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V diplomové práci byly pomocí metody UV-VIS spektrofotometrie studovány solubilizační schopnosti fosfolipidů, z nichž je tvořen komerční přípravek SonoVue® využívájící se v ultrasonografii, a poté samotných mikrobublin stejného složení jako má SonoVue®, připravených různými způsoby v naší laboratoři. Byla zjišťována koncentrace látek solubilizovaných uvnitř zmíněných systémů. Prvním studovaným fosfolipidem byl dipalmitoyl¬fosfatidylglycerol sodný a druhým distearoylfosfatidylcholin. Mikrobubliny byly připraveny z těchto dvou fosfolipidů s přídavkem polyethylenglykolu a kyseliny palmitové dle přípravku SonoVue®. Solubilizační schopnosti byly zkoumány pomocí hydrofobních solutů Sudan Red G, Oil Red O, 4-(4-Diethylaminostyryl)-1-methylpyridinium jodidu a Nilské červeně. Tyto látky byly vybrány z důvodu získání modelového systému solubilizovaných léčiv, popřípadě jiných účinných látek, které jsou taktéž hydrofobního charakteru. Solubilizace jednotlivých solutů byla zkoumána v mírně polárním prostředí fyziologického roztoku (0,15 M roztok NaCl). Dále byla provedena vizualizace námi připravených mikrobublin pomocí optické a fluorescenční mikroskopie. 4-Di-2-Asp nebyla vhodná fluorescenční sonda k vizualizaci mikrobublin. Velikost námi připravených mikrobublin odpovídala velikosti mikrobublin komerčního přípravku SonoVue®. Bylo zjištěno, že koncentrace solubilizovaných hydrofobních solutů uvnitř lipozomů fosfolipidů odpovídá řádově desítkám až stovkám mikromolů na litr. S rostoucí koncentrací fosfolipidů roste koncentrace solubilizovaných solutů. Výsledky získané během této práce mohou být využity k dalším experimentům a výzkumu v oblasti zaměřené na solubilizaci léčiv v mikrobublinách, kontrastních látkách, které jsou využívány v ultrasonografii.
Transport biomedicínsky aktivních látek skrz porézní membrány
Vašíčková, Kateřina ; Smilková, Marcela (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce je studium transportu biomedicínsky aktivních látek skrz porézní membrány. Hlavní cílem je otestovat a optimalizovat metodu penetrace micelárních roztoků vybraného tenzidu se solubilizovaným barvivem a v dalším kroku i se solubilizovaným léčivem. Vybraným tenzidem schopným tvorby micel je bromid cetyltrimethylamonný (CTAB) a jako modelová difúzní a fluorescenční sonda slouží barvivo nilské červeně. Solubilizovanou aktivní látkou je nesteroidní protizánětlivé léčivo ketoprofen s analgetickými a antipyretickými účinky. Difúzní procesy jsou realizovány ve vertikálních Franzových difúzních celách s polykarbonátovou membránou, jejíž velikost pórů je 2 µm. Během difúze jsou odebírány vzorky ve zvolených časových intervalech a následně vyhodnocovány metodou fluorescenční korelační spektroskopie (FCS). Pomocí této metody je možné monitorovat probíhající difúzi v čase a to i při velmi nízkých, nanomolárních koncentracích vybrané fluorescenční sondy. Práce poskytuje přehled o chování nilské červeně v micelárním roztoku tenzidu při difúzních procesech a dále možnost rozšíření experimentu o použití aktivní látky, např. již zmíněného ketoprofenu.
Studium systémů založených na fosfolipidech pro sonografické aplikace.
Überall, Martin ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V bakalářské práci byly pomocí metody UV-VIS spektrofotometrie studovány solubilizační schopnosti povrchově aktivních látek a fosfolipidů. Byla zjišťována koncentrace látek solubilizovaných uvnitř zmíněných systémů. Zástupcem povrchově aktivních látek byl zvolen cetyltrimethylamonium bromid (CTAB), sodium dodecylbenzensulfonát (SDBS) a Triton X-100. Zástupcem fosfolipidů byl zvolen lecithin a komerčně dostupný přípravek SonoVue®. Solubilizační schopnosti byly zkoumány pomocí hydrofobních solutů Sudan Red G (SRG), Oil Red O (ORO) a 1-naphtolu z důvodu získání modelového systému solubilizovaných léčiv, popřípadě vitaminů, které jsou taktéž hydrofobního charakteru. Chování jednotlivých solutů v tenzidech bylo zkoumáno v mírně polárním prostředí fyziologického roztoku (0,15 M roztok NaCl), chování solutů v lecithinu bylo naopak zkoumáno v prostředí Mili-Q vody. Bylo zjištěno, že koncentrace solubilizovaných hydrofobních solutů uvnitř micel tenzidů odpovídá řádově desítkám až stovkám mikromolů na litr. S rostoucí koncentrací tenzidů roste koncentrace solubilizovaných solutů. Výsledky získané během této práce mohou být využity k dalším experimentům či výzkumu v oblasti zaměřené na solubilizaci léčiv v kontrastních látkách využívaných v ultrasonografii.
Colloid properties of hyaluronane sols
Krouská, Jitka ; Mašek, David (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
The objective of this thesis was to describe aggregation properties of hyaluronic acid (HA) and its hydrophobically modified derivates. For this purpose, two HA derivates in aqueous solutions differing in degree of substitution and anorganic salt environment were prepared. The concentration series of pure HA and its derivates were studied by two methods, tensiometry and spectrophotometry. The surface properties were measured with Du Noüy ring. The solubilization behaviour in water and sodium chloride media was also investigated with the probes, the Coomassie Brilliant Blue and Sudan III dyes. The result is that the amphiphilic HA derivates may indeed establish hydrophobic associations in bulk solution while adsorbing at the air–water interface. This property is important when talked about drug delivery systems, because the hydrophobic domains in the aggregates of HA derivates may be used as a delivery system for hydrophobic drugs. Critical aggregation concentrations of HA derivates were obtained from tensiometric and spectrophotometric measurement and these concentrations correspond directly to the concentration in which the hydrophobic domains occur.
Uvolňování solubilizovaných látek z fázově separovaných hydrogelů
Havlíková, Martina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá uvolňováním solubilizovaných látek z fázově separovaných hydrogelů. Cílem práce je stanovit jejich solubilizační kapacitu. Hydrogely byly připraveny na základě interakce záporně nabitého polymeru (hyaluronan) a kladně nabitého tenzidu (Septonex) a byly připraveny dvěma možnými způsoby, tzv. „mokrou“ a „suchou cestou“. K solubilizačním experimentům byl použit fluorescein a akridinová oranž, jakožto fluorescenční sondy. K určení, zda se z hydrogelu dané látky uvolňují nebo ne, byla primárně použita metoda UV-VIS spektrofotometrie, kdy jednotlivá měření probíhala po 24, 48 a 72 hodinách od doby jejich přípravy. Tato metoda se ale později ukázala jako nevhodná a nepřesná z důvodů vzniku zakalených supernatantů nad vzniklými gely a nízkých koncentrací fluorescenčních sond v tomto roztoku. Z těchto důvodů byla zvolena metoda měření na základě fluorescence těchto sond pomocí přístroje MicroTime 200. Jedná se o velice přesný přístroj, proto výsledky z tohoto měření byly brány jako relevantní. Výsledky byly shrnuty na základě použití fluorescenčních sond, kdy bylo prokázáno, že fluorescein jako záporně nabitá molekula se uvolňuje podstatně méně než akridinová oranž.
Study of the effect of biomolecules on the solubility of poorly soluble drugs
Kheirabadi, Fatemeh ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Vraníková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: Mgr: Ondřej Holas, Ph.D. Konzultant: prof. Anette Müllertz, Ph.D. Student: Mgr: Fatemeh Kheirabadi Název diplomové práce: Studium vlivu biomolekul na rozpustnost špatně rozpustná léčiva Tato práce se zabývá vlivem bílkovin na zdánlivou rozpustnost léčiv biorelevantních médiích. Výzkum byl proveden na vybraných sloučeninách s různými fyzikálně- chemickými vlastnostmi a vazbou na plazmatické bílkoviny. Konkrétně byly analyzovány tři různé sloučeniny: nilotinib, karvedilol a ritonavir z hlediska jejich zdánlivé rozpustnosti v přítomnosti třech různých bílkovin: hovězím sérovém albuminu, mucinu z dehydratovaného prasečího žaludečního mucinu typu II a odebraném vepřového střevním mukusu.. Jako analytická metoda byla vyvinuta a použita přesná vysokoúčinná kapalinová chromatografie na reverzní fázi, která slouží ke stanovení koncentrace zdánlivé rozpustnosti zkoumaných sloučenin. Výsledky výzkumu rozpustnosti špatně rozpustných sloučenin v simulovaných tekutinách tlustého střeva jsou omezené. Navíc faktory, jako je vliv proteinů, zůstávají v biorelevantních médiích neprozkoumané, což by mohlo mít zásadní význam pro lepší pochopení rozpustnosti léčiv a vazby na proteiny v tlustém střevě. Výsledky studie...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 29 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.